Kontakt

KONTAKTY

Jiřina Račanová – od pondělí do pátku se ze všech sil snaží udržet stanici v pořádku, jezdí pro zvířata, krmí, čistí voliéry… A celoročně pak donekonečna dětem i rodičům vysvětluje význam záchranné stanice, provádí návštěvníky a seznamuje je s našimi svěřenci.

Mirka Šejnová – po své práci má na starosti vše okolo dětí a jejich návštěv, vymýšlení nejrůznějších her, trvale pro děti něco vyrábí..:-). A samozřejmě krmí, čistí, nosí vodu, léčí…, zvláště o víkendech pak provází návštěvníky.

Martina a Mirka Šejnovy – pomáhají, jak mohou. Jednou krmí, vyměnují vodu, čistí voliéry. Jindy, téměř bez odmlouvání, vozí zvířata od nálezců do stanice, vozí krmivo, chytají ryby pro vydry i pro nás… V poslední době mají na starosti i evidenci přijatých a vypouštěných zvířat a další nepotřebné věci - tabulky, grafy, výkazy… Při tom všem studují, pracují. Honza jim rád pomáhá :-)

Karel Pecl – náš externí spolupracovník v oblasti environmentální výchovy. Jak je již každému z názvu patrné :-), má na starosti výchovu neposedných dětí ve vztahu k přírodě. Jeho doménou je kroužkování ptactva a vše s tím spojené. Přednášky s praktickými ukázkami kroužkování děti doslova uchvátí.

Šárka Dvořáková a Ondra Švec - naše paní účetní, bez které by nás už dávno nebylo. Trpělivě vyplňuje všelijaká potvrzení, výkazy a přehledy a netrpělivě čeká na doklady od nás. Ondra, hlavní organizátor Myšfestu, benefičního hraní na podporu záchranné stanice, nás zásobuje i nějakou tou myškou, jindy krmením pro velké dravce.

Slávek Kolář a Pavel Průša - dva, bez kterých by asi nebyla záchranné stanice. Stokrát nám ve volných chvílích zdarma pomáhali budovat stanici. Jak před téměř 20 lety, tak i dnes.

Luboš Kasa – sokolník tělem i duší, pro dravce a úspěšný lov je ochoten udělat cokoli. Kdykoli sežene cokoli. Rád pomůže, jak se zvířaty, tak s dovozem krmiva, výrobou krmítek…

Míša Plívová, Danča Hubáčková, Michaela Doubková a studentky a studenti středních a vysokých škol, kteří k nám jezdí na letní praxe

A dalších pár kamarádů a celá řada známých, kolegů z lesa i úřadů.

Všem patří velký dík.

...a já
Libor Šejna

Náš taťka – hajný a fotograf

Podíváme-li se o víkendu z okna, vidíme sluníčko a víme, že dnes našeho taťku asi přes den moc neuvidíme. Zná to každý, kdo má doma takového nadšeného blázna. Onehdá jsme se ho zeptaly, co by chtěl k narozeninám a už jsme čekaly tu jeho oblíbenou větu: „Něco obyčejnýho, malej objektiv by stačil“. Ale ono ne. Tentokrát přišel s něčím jiným. Řekl, že by si přál makrosáňky. Koukly jsme na něj jako z jara. Otázka jestli to jsou sáňky z Makra musela padnout. No a kupodivu ne, kupodivu to byla další součástka k focení. Ale musíme uznat,že jediná věc, kterou si náš taťka nechal je samotný foťák - zbytek on vždycky objedná a rozdává nám to třeba k svátku nebo jen tak k pátku. A tak má někdo objektiv a makrosáňky a někdo stativ a blesk…prostě taková normální rodinka.

Nás nepřekvapí ani tzv. “odchod“….někdo by se divil, ale jestli to nevíte, tak takový krkavec umí počítat do čtyř.Takže pokud jdete fotit do krytu, musí vás tam jít alespoň 5, fotograf tam může počkat a zbytek se vrací domů. Zní to bláznivě, ale my už se tu ničemu nedivíme. Tvoření nejrůznějších fotovorů, krmítek, pítek a krytů zdá se být na každoročním pořádku. O nekonečném nahrávání a přehrávání zvuků na nespočetně mp3 přehrávačů ani nemluvíme.

Ale my máme radost, že focení taťku baví, a že fotí ty nejhezčí fotky!

A musíme uznat, že výsledky tohoto koníčku, stojí za to!!!

Míra a Máťa

Ještě bychom rádi dodaly náš oblíbený citát Karla Plíhala:

Unaveni tvrdou prací
s taškou pod paží,
fotografové se vrací
z fotomontáží…